Datum registrace: 14. 06. 2012
ffloa
Původní Sebekoučink
Již zhubnuto: 0 kg
Získané body
Počítadlo pohybu
Můj pohyb | |
---|---|
Chůze: | 0 km |
Kolo: | 0 km |
Cvičení: | 0 h 0 min |
Všichni uživatelé | |
Chůze: | 95079.98 km |
Kolo: | 51412.41 km |
Cvičení: | 4327 h 47 min |
Stob skupiny
ffloa
Jak psát blog?START: OBEZITA II.STUPNĚ -> 1.OBEZITA I. STUPNĚ -> 2.DOCENTURA -> 3.NADVÁHA - usiluji nyní -> 4. "8"NA ZAČÁTKU -> CÍL: 5.NORMÁLNÍ VÁHA / ANEB TÝDEN ZA TÝDNEM..
14. 08. 2017
Milí přátelé.
Rozhodla jsem se zbavit číslovky 100 ve své váze. Začínám na 116kg a mé vstupní rozměry jsou: -prsa/záda 118cm, -pas 116cm,- boky/zadek 127cm - dnes 13/1 2016.
Budu velmi vděčná za sdílení a podporu zde. Budu postupně vpisovat jak se daří. Všem nám přeji dosažení cíle !!!
Dnes je 15/1 a mám za sebou 2 večery a usínání bez přejedení, nacpání se vším možným těsně před spaním. Večery je pro mne vůbec nejtěžší zvládnout. Byl to po dlouhé roky čas mého hlavního jedení, spíš přejídání vším co dům dal až do pozdních hodin. Tedy 2 úspěšné večery (- věřte nebo ne, pro mne je to fakt úspěch) cítím, jak je to pro mé tělo potřebné a důležité, muselo podávat neskutečné výkony, místo nočního odpočinku. Je to krok ke zdraví. Zdraví je vůbec poprvé nejvýraznějším motivem mé snahy zhubnout. Dřív to bylo nejvíc o vzhledu a na zdraví jsem moc nemyslela, teď je to spíš naopak a mám z toho dobrý pocit..že by to snad mohla být ta správná trvalá motivace a silný setrvačný motor vytrvat. Myslím teď hodně na své děti, že tu chci s nimi být i když budou dospělí, že je chci vychovat, být s nimi dokud mne budou potřebovat a snad se pak i radovat z jejich dětí. Taky bych jim chtěla být příkladem, že změna je možná..taky je naučit lépe se stravovat, než jak jsem to měla já... Chtěla bych být zdravá a fit, abychom mohli podnikat co nás napadne a já se nebála, že to nezvládnu, budu k smíchu, apod. Chci ať mne přestane bolet tělo, ať mne stále nepřemáhá únava a chuť jen spát... Tuhle jsme byli s dcerkou na zimáku bruslit, tak ráda bych si to zas po letech zkusila, ale bála jsem se, že spadnu a už se nezvednu... Dcerka mne vždycky přemlouvá, na zimáku, do aquaparku... Je mi to tak líto... Tak strašně ráda bych s ní šla blbnout... Nechci být už takto omezována... Chci si začít užívat života, vrátit se k lyžím, plavkám, bruslím, kraťasům... Chci se zas začít nebát léta.. Chci dělat s dětmi aktivity, které je baví a nevyhýbat se jim kvůli tloušťce, svému studu za ni a zdravotním problémům. Chci se radovat se svými dětmi. Poslední dobou (a z měsíců jsou roky), se cítím jako babička...Bolí mne tělo - kosti, klouby, svaly...Jsem téměř stále velmi unavená...To přece není možné..ještě mi není ani 40...Zjistila jsem taky, že nedokážu běžet, to je dost hrozné...nedokážu své tělo rozkmitat do pohybu podobného běhu... Když už to udělám, vypadá to tragikomicky... Z hrůzou jsem zjistila, že mne tělo bolí a postupně se hroutí i když delší dobu sedím...:-O Tohle přece nejsem já...Tohle už nechci. Mám za sebou velmi bolavé roky, když to vše shrnu, tak cca celé jedno desetiletí, kdy na tělo nebyl čas a hlavně myšlenky...Prožila jsem absolutní dno, velikou bolest... Mé tělo - já vůbec, bylo to poslední... Chtěla jsem to vzdát... Úplně. Ale zvedla mne má dcerka... Nemohla jsem si dovolit, to zabalit...kvůli ní. Potřebovala jsem jen přežít a nějak fungovat. Pro dcerku a později syna...Celé to vedlo mmj. k vyhrocení mé obezity... Ale to bylo opravdu to poslední co mne zajímalo. Bolest, kterou jsem prožívala se s depkami z tlustého těla nedalo srovnat. Ani v nejmenším...
Ale už dost.
Bolest nezmizí, jen se rána trošku zacelí...jizva zůstane navždy...Jsou dny, kdy znovu velmi bolí, otvírá se... Ale JE TO LEPŠÍ... Děkuji Bohu...Děkuji Bohu za druhou šanci...Pochopila jsem, že to co teď žiju a jakého daru se mi dostalo, že to je právě druhá šance - od Něj. On ví, o čem mluvím... Tedy...Věci se postupně řeší a cítím se líp. A hlavně, cítím velkou chuť a sílu ke změně. Snad se nejedná pouze o přechodný stav. Pevně věřím, že ne. Je to jiné... Cítím se jinak... Líbí se mi přirovnání- cítím se jak Fénix...co vstává z popela...
PS:Jo a ještě taková maličkost...taky už nechci, aby mne lidi měli za těhotnou...a přitom jsem jen tlustá. Tuhle situaci jsem zažila několikrát...je to dost nepříjemné a trapné...Znáte to? ;-)
TÝDEN PRVNÍ - dnes 20/1 - ukončení prvního týdne a vážení. Minus 3,5kg, to je hezké, 112,5kg :-) Ale je mi jasné, že to takhle nepůjde pořád, mám za to, že jsem se mmj. také odvodňovala či něco podobného + nepřecpané večery a noci. Každopádně je to povzbudivé. Něco se děje. A děje se to správným směrem. Tak fajn a hurá do druhého týden. Mmch. zakoupila jsem váhu a budu nějaký čas zapisovat, než se mi to vžije. Nehodlám stát u váhy celý život. Váha je pěkná, zelená a má netradiční design. Aspoň něco. Jo a ještě sleva 50% taky potěší ;-))) Ještě bych chtěla gril...ale ten je na mne drahý...nu uvidím, třeba na něco kápnu. Nebo aspoň pánev kde netřeba tuk. Teď jsem si vzpomněla, že mám jeden zakopaný někde na dně krabic v garáži. Tak ho možná vykopu. Anebo počkám, než se budem stěhovat. Snad to bude brzy...Byl by to další plusový bod, směřující k mému psych. zotavení...
Chci si dopsat myšlenku, která mi dnes došla..Mnoho věcí ovlivnit nemohu, i když se snažím, jako třeba najít si práci či změnit bolestné události mého života...Ty opravdu nezměním, i když bych si to vroucně přála... A tak se zaměřím na to, co změnit mohu. Tahle myšlenka mi došla opravdu po velmi dlouhé době a je pro mne velkým posunem kupředu. Konečně. Po letech zamrznutí na úplném dně toho nejledovějšího oceánu..kde se jen lidská duše může octnout..kde je strhávána do temnoty..Kde odrazit se vzhůru je TAK těžké...Ale zdá se, že se to začíná dařit...vidím už zas slunce...první paprsky, tam nahoře, na hladině...Děkuji za to...Moc děkuji...Za novou naději. Na ŽIVOT.
Tedy :-) zaměřím se na to, co změnit mohu. "Zmanageruju" sebe. Budu sama pro sebe PROJEKTEM :-) Využiji času, kdy jsem ještě na mateřské, abych se dala dohromady, zhubla, vypadala lépe a byla zdravější i víc fit. Mmj. taková maličkost - zvýší se mi tím i šance na získání místa...A hlavně, budu na tom líp fyzicky i psychicky.
Budu tvořit.
SEBE.
Mám velkou radost. Že něco dělám. Že něco dělám pro sebe. Cítím příjemné šimrání u srdce, že mohu změnit svůj život. Že změním svůj život. A že změna je jen v mých rukou. Že svůj život mohu ovlivnit. K lepšímu. Že ještě můžu zažít pěkné věci, cítit se dobře, skutečně život prožívat. Moc mne to mé poznání těší, jako bych se probudila ze sna, kde už pro mne všechno skončilo. Těším se na to až to bude, ale těší mne už ta cesta...A to je dobré.
(P.S.:Toto mé zamyšlení má hlubší záběr, nevztahuje se pouze k otázce hmotnosti, ale celkově k prožitému... Také se záměrně nezmiňuji o dětech, které jsou mým největším životním štěstím a darem, za který nikdy nepřestanu být vděčná...za které VELMI DĚKUJI...)
TÝDEN DRUHÝ - dne 27/1 ukončení druhého týdne a vážení do naší "DOCENTURSKÉ TABULKY" - minus 900g, tedy 111,6kg, no myslím, že dobrý, na to, že ze začátku opět značně těkám se semaforky, vyvažováním jídla, nad kombinacemi apod. Ze začátku jsem měla strašlivý hlad, až mně břicho bolelo, i jsem tu někde o tom psala, ale něco se stalo a už hlad necítím ;-) Je to pro mne parádní zpráva. Zabývala jsem se tím, proč hlad mám a protož jsem se vždy přejídala, a to byl můj hlavní problém, tak si myslím, že jsem měla i roztažený žaludek...Nebo se to jen tak říká? Ale já si to fakt myslím, jedla jsem kvanta najednou...něco jako celý můj nynější příjem k večeři..;-) A taky to bylo asi tím, že jsem měla nastavený malý příjem a tak jsem si ho kapku navýšila a tahle hladina mi prostě vyhovuje :-) Uvidím jak dál, příjem postupně vyladím. Zač. února jdu na měření In Body, tak uvidíme, jaké budou hodnoty bazálu apod. Jsem opravdu ráda, že hlad ustal a jídlo mi stačí. Nevídaný to jev u mne :-) Vždy jsem totiž měla problém hlavně s množstvím. Tak hurá do dalšího týdne! Všem spolubojovníkům držím palce a holkám budoucím docentkám z naší motivační tabulky dvojnásob! Ahoj za týden.
TÝDEN TŘETÍ - dnes 3/2 - ukončení třetího týdne a vážení - minus 2kg, tedy 109,6kg :-). Mám radost, protože se blížím k prolomení hranice střední obezity a budu v obezitě mírné :-) Už jen 20dkg a budu tam, juch:-) Také mám radost, že jsem prolomila hranici 110 kg a můj 1.cíl dostat se pod 100 už je zase o kus blíž. Paráda :-) Jinak, malý byl nemocný, dcerka taky, ale malý s horečkama, tak to mne vždycky rozhodí, je to stres, bobek je celý bolavý, uplakaný, bojím se o něj atd..No a to je pole pro to, abych nemyslela na stravovací režim a třeba uprostřed noci, kdy malý, po měření teploty, přebalení, medicínce a uspání, konečně spinká, nebo se mu alespoň uleví a je spokojený...tedy to je pole pro to, že sáhnu po tom, na co mám neodolatelnou chuť a do zdravého stravování to opravdu nezapadá... Teď to bylo cca ve 2h v noci.. Ale tohle jsou situace, kdy si to prostě nevyčítám, je to ojedinělé a pomůže mi to. Hlavně bez výčitek. Protože jen ony jsou tím, co si vyčítám, zkazí mi to den a snaží se mne strhnout k černobílému vidění "všechno nebo nic" a já mám nutkání veškerý zdravý režim hodit za hlavu a vyjíst lednici a šuplík s kokinky.. Takže, hlavně bez výčitek. Když si to prostě dovolím, tak mne tyhle lákavé nacpávací myšlenky nestrhnou. Jo a taky jsem u nás konečně sehnala "chlebík k večeři" se sníženými sacharidy a více bílkovinami, tak mám radost.
6/2 MIMOŘÁDNÝ ZÁPIS. Tohle musím vepsat. Dnes mi váha potvrdila překročení hranice ze střední obezity do obezity mírné - 109kg!!!! PRVNÍ CÍL SPLNĚN!!! Mám radost :-) Nyní následuje cílek č.2 - dostat se pod 100kg...;-)
9/2 Dnes jsem byla na měření těla InBody. Hlavně kvůli bazálu. Ten znám+další užitečné informace, tak ok, pokračuji. Už vím, od čeho se odrazit v příjmu. Můj bazál tedy je 7135kJ. Ještě stojí za zmínku, že mám hodně svalů a vyváženou postavu stran svalů. A to jsem opravdu ráda. Už jsem měla pocit, že jsem jen sud tuku a svaly se v něm někde ztratily... Ale je to dobrý. Tak fajn, jedeme dál :-).
TÝDEN ČTVRTÝ - dnes 10/2 - ukončení čtvrtého týdne a vážení + měření - minus 1,3kg, tedy 108,3kg. Jde to pěkně, mám opravdu radost. Změřím se za chvíli, metr mám v pokoji, kde spí prcek. Tak jsem se změřila, úbytek cca 3cm všude. To jde. Cítím se volněji v šatech, príma pocit. Hlad nemám, jídla dost, jím vše co potřebuji a mám chuť a to je na tom to nejlepší. Běžný občan, jakým jsem byla většinu života i já, si myslí, že když se hubne, musí se natrvalo zřeknout toho, co má rád... Není to pravda!!! Vím to už dýl,ale stále mne to udivuje, asi proto, že vidím, že to funguje..Tak jo, jedeme dál...Pokořit tu 100 by byla fakt paráda...;-)
Vzpamatovávám se z šoku. Včera 14/2 jsme málem vyhořeli... mojí vinou...zapomněla jsem vypnout hořák na sporáku, kde se mi vařili sojové kostky k večeři..a jeli jsme k babičce s Valentýnskými sušenkami..popřát...naštěstí jen na 2 hodiny...Obvykle býváme dýl...Trklo mne to až když jsme čekali na zastávce na autobus domů...Stále jsem doufala, že jsem to přeci jen vypla..ale měla jsem špatné tušení. To se potvrdilo, doma hustý štiplavý dým...zápach...zapl se požární alarm...bydlíme v nájmu... Mohla to být katastrofa. Další ránu bych už asi jen těžko ustála. Naštěstí šlo jen o spálený hrnec a zápach v bytě, který budeme větrat ještě dlouho...Padlo na mne, co se mohlo stát...uvniř jsem se rozklepala..bylo mi zle. Snědla jsem kus čokolády, kafe....nemohla jsem spát...ráno vzhůru od 4? asi tak. Typický příklad, kdy ze stresu opravdu zdravý režim nedávám... Mám toho moc...
TÝDEN PÁTÝ - dnes 17/2 - ukončení pátého týdne - minus 1,4kg :-), tedy 106,9kg :-))) Přiznávám, je to skutečně skvělý pocit, mít dole skoro 10kg.. :-) Nyní mne čeká cílek č.2, jak už jsem výše psala , a to, dostat se pod magickou 100vku. Tak hurá do toho :-) Jde nám to v docenturské tabulce s holkama moc dobře, tak mám velkou radost :-) Držte nám palečky holky a kluci :-)
TÝDEN ŠESTÝ - dnes 24/2 - ukončení šestého týdne - minus ušušněných 0,1kg... Tedy 106, 8kg. No, přiznám, nadšená nejsem, ale můžu si za to sama, nebyla jsem ukázněná a podlehla párkrát chutím a bohužel i návalům žravky...Taky jsem experimentovala s navýšením kJ a celou mne to rozhodilo a zmátlo. Taky musím konstatovat, že jsem přišla na to, že moc moc příliš myslím na to jídlo, že mám jís, co mám jíst, zapisovat, vážit, kombinovat..až toho bylo a je příliš...To neustálé myšlení na správné jídlo mne paradoxně k jídlu stále přivádělo a já měla nutkání, že pořád musím jíst. Zjistila jsem, že se od toho musím trochu odpoutat, sednout si k tomu tady třeba jen jednou za den a vše hromadně zapsat...Musím prostě normálně žít :-) a ne být v bublině kJ, příjmu, tvoření a konzumování jídla :-) Prostě se od toho odpoutat. Čím víc na jídlo myslím, tím víc jím. A to by nešlo. Ať už je hezky, budeme trávit víc času venku s dětmi. No, abych to uzavřela, týden za mnou ne příliš vydařený, ale jsem poučená, už žádné zmatky a experimenty, ale pěkně svých 7500kJ ať to pěkně odsejpá a dál se s navyšováním uvidí. Takže úbytek malý, ale aspoň správným směrem. A ještě něco pro své vlastní povzbuzení..Protože mám za sebou právě polovinu svého 12ti týdenního cyklu a po sečtení mám dole 9,2kg, tak to vlastně není vůbec špatné a nemám proč si stýskat, ale spíš si výskat :-) Tělo splasknutější, oblečení volnější...príma pocit...Těším se co bude dál... :-) Tak hurá do dalšího týdne. Úbytkům zdar a sádlu zmar! :-)
Dnešní den musím zaznamentat, i když není dnem vážení. A to proto, že mám shozených prvních 10 kg!!! Dnes 28/2 mi to váha poprvé ukázala-105,8kg!!! Mám velkou radost:-) Také proto, že je snad zažehnána krize předešlých dní. Tak tedy hurá do druhé desítky! A cílek č.2 dostat se pod 100kg už je také mnohem blíž!!! :-)
TÝDEN SEDMÝ - dnes 2/3 - ukončení sedmého týdne - minus 1,3kg, tedy 105,5kg. Mám radost, zdá se, že je krize opravdu za mnou a váha jde zas pěkně dolů. Včera jsem navštívila 1.hodinu lekce snižování váhy STOB v Opavě, ale zatím se rozhoduji, zda tam budu chodit. Hlavně z fin. důvodů. Pochopila jsem, že mi kurz nepoví nic nového, co bych nenašla tady a tady dvojí měření mne bude mást...mám svoje, které prezentuji tady a pak by bylo měření tam...Už vstupní měření bylo na méně přesném zařízení, tak se bojím, aby mne to nerozhodilo. Ale zas se mi na kurzu líbí, že tam jsou ženy, které řeší to samé a líbí se mi to sdílení... No, musím to uvážit. Také mám problém s hlídáním malého, není kdo by mi ho každé úterý hlídal..Jen mamka, ale má už věk a zdrav. problémy... No, uvidím. Do příštího úterý se rozmyslím. Ještě k dnešnímu vážení, já vím, že se nemá předbíhat, ale opravdu se moc těším, až na váze uvidím první dvojciferné číslo....;-)
TÝDEN OSMÝ - dnes 9/3 - ukončení osmého týdne - minus 1,7kg, tedy 103,8kg. Hurá! Mám již také 100%ně splněný plánovaný úbytek svého 12ti týdenního cyklu, tedy celých neuvěřitelných 12kg ;-) Z úbytku mám opravdu radost, i vzhledem k buchtovým dnům, kdy jsem si těchto dobrot věru zavdala do sytosti ;-) Tento týden příjem kolem 7500kJ, dokonce i jednou 8300 a extrém s buchtami cca 14000kJ, sem tam čoko co se vešlo do semaforků a hle, přesto úbytek. Stále mne to udivuje :-))) Sem tam se neubráním uzobávání při jídle s dětmi či vaření, ale tak nějak se snažím nechat si na to rezervu v zadaném příjmu. Takže příjem 7500kJ skutečně funguje, což jsem opravdu ráda a sem tam úlet opravdu nevadí! A to je určitě taky fajn ;-) Výraznější úbytek tohoto týdne připisuji také cyklu a jeho "vlnám"... Mám tedy opět radost, která je umocněná blížící se 100vkou, kterou chci překlenout. Opravdu si však výsknu, až budu za ní. Protože kolem stovky se už pohybuju víc let, takže má váha stabilně dvojciferná bude skutečným prvním velkým úspěchem. Takže, myslím na tebe, cílku č. 2, a to dostat se pod 100 a pak zamířit k cílku č.3 dostat se do pásma nadváhy. Ale pěkně postupně. Cíle č. 2, třes se!!! :-DDD
Ještě doplním, že jsem se nakonec rozhodla do kurzu Stob v Opavě nechodit. Hlavně z fin. důvodů. Tady mi to jde a to mi stačí. I když kolektiv spřízněných "hmatatelných" duší bych uvítala. To byl koneckonců hlavní důvod, najít nové přátele, sdílení, stejný cíl. Ale co už. Musíme nějak vyjít. Jsem ráda, že mám Vás, moji milí virtuální přátelé :-) A děkuji Vám za Vaši podporu, motivaci a milá slova!!! :-)Ať se nám daří!!! :-)
A nakonec ještě malinké pochlubení..:-) Mé míry od začátku cyklu v tuto chvíli: boky/zadek minus 8cm, pas minus 13cm, prsa/záda minus 8cm :-) Je to skutečně velmi příjemný pocit, zmenšuju se!!! :-DDD Už se těším, až se jednou jen tak seberu a půjdu si koupit něco na sebe. Něco co se mi bude strašně líbit. A né to do čeho se vejdu a zakryje mi to špekyyyyyyy :-DDD Vezmu dcerku a půjdem se po holčičím vyřádit! Prolezem obchody, budem zkoušet a parádit se a něco moc pěkného si koupíme!!! :-)))
TÝDEN DEVÁTÝ - dnes 16/3 - ukončení devátého týdne - minus 1,1kg, tedy 102,7kg. Bezva. Jedu dál :-) Musím opět konstatovat, že i když je v týdnu úlet, tzn. žravkový den (či dva :-D) a poté najedu na zavedený režim v příjmu zde, váha se i po tomto výkyvu srovná a klesá. Žravkám se zřejmě v životě nevyhnu(vzhledem ke své potřebě pocitové nasycenosti), tak je raději přijímám s tím, že si je v daný den užiju a následně nevyčítám. Alespoň se snažím. Ty potvůrky výčitky se vplíží vždy, ale je to lepší než dřív, kdy mne spolu s černobílým myšlením "vše nebo nic" dohnaly k rezignaci a ukončení snažení. Stále je to pro mne překvapivé, že to i se žravkami jde. Heslo "HLAVNĚ NEZPANIKAŘIT" a pokračovat k zavedeném režimu dál a vše bude OK! :-)
TÝDEN DESÁTÝ - dnes 23/3 - ukončení desátého týdne - !!!PLUS!!! 0,9kg, tedy 103,6kg...Jak lze z uvedeného předpokládat, dnes se mi nezapisuje s radostí...Jsem smutná. Místo úbytku přírůstek. Poprvé. Ta stovka se drží zuby nehty a ještě mi dá zabrat. Moc tomu nerozumím. Příjem držím, 1úletový den. Oběd a koláče u mamky v neděli. Má teorie o tom, že 1úlet nevadí, začíná poněkud pokulhávat...Měla jsem sice na vyrovnání méně času než dřív, jen 2dny, ale v tom to asi nebude. Ale pozor! musím si sem i poznamenat, že při zpětném pohledu na uplynulý týden, jsem měla každý den lehce nad stanovený příjem!!! (Až na jeden den "obžerství" a jeden na odlehčení...) Spíš to bude ale v tom, že sice větší oběd a koláče po obědě byly navíc, ale u toho to mělo skončit. Jenže já nevím kdy přestat. A když se takhle "uvolním" a rozjím, tak mám potíže přestat. A mé papinkání pokračovalo i doma, kde jsem si opět zavdala toho, čeho se mi nedostává či jen po skrovnu. Prostě doma jsem se po tom hutném obědě zalitém pivem a přislazeném kynutýma koláčema ještě pěkně přecpala až mi bylo večer špatně. Doteď jsem z toho ještě rozhozená a nadmutá jak koza. Takže tak. Můžu si za to sama. A teď pěkně zamakám, budu ukázněná a to by bylo, abych tu stovku nepokořila tak nějak kolem plánu ;-DDD Nepojedu nad svůj stanovený příjem, tedy max 7500kJ. Už nechci vidět na své váze přírůstky, je to fakt nepříjemné... OK. Jedeme dál, show must go on!!!! :-D Jestli bude někdo tak hodný a povzbudí mne, budu moc ráda :-)
TÝDEN JEDENÁCTÝ - dnes 30/3 - ukončení jedenáctého týdne - minus 2kg, tedy 101,6kg !!! :-D Váha mne potěšila, ale dnes se zdržím komentáře, protože tomu sama nerozumím. Měla jsem v neděli hutný velikonoční den, kdy jsem se nacpala a raději ani nezapisovala, no a v pondělí jsem si taky dala, sice míň, ale dala. Asi se mi pokazila váha nebo co ;-), úbytek mne překvapil a moc jsem ho po předchozích trablech, žravkách a přírůstku opravdu nečekala. Možná opravdu ten vliv cyklu, hormony, zadržení vody..nevím. Nerozumím, ale s díky přijímám a mám radost :-) Nechci se radovat předčasně, tak jen ťuknu... 100vka se blížííííí...;-)
TÝDEN DVANÁCTÝ - dnes 6/4 - ukončení dvanáctého týdne a zároveň také UKONČENÍ MÉHO PRVNÍHO CYKLU!!! - za tento týden - minus 0,6kg, tedy 101kg :-) Dnes tedy také skončil můj první 12ti týdenní cyklus (13/1-6/4 2016). Byl úspěšný :-) minus 15kg, minus 15cm v pase! Mám velkou radost a chuť slavit!:-) V blogu pokračuji dále, opět týden za týdnem. Čekají na mne další mé cíle..stále ona magická 100vka, ale nyní už mám v hlavě hlavně cíl dostat se do pásma nadváhy, tedy 93kg ;-) Ráda bych si tento dárek dala ke svým kulatinám v červnu, tak snad se to povede ;-) A i kdyby ne, každopádně budu cíli mnohem blíž ;-) Tak hurá do toho!!! Děkuji všem za podporu a přeji úspěch v hubnutí!!! :-)
TÝDEN TŘINÁCTÝ - dnes 13/4- ukončení třináctého týdne - !!!PLUS!!! 0,3kg, tedy 101,3kg. Dnes to nebudu příliš komentovat, vím, kde jsem udělala chybu, prostě žravky, náročný víkend, vytržení z rytmu, režimu, nahromaděný stres, který jsem prostě zajídala.. No nic, jedu dál..Jsem zvědavá, jak dlouho budu kolem té stovky kroužit...;-)
TÝDEN ČTRNÁCTÝ - dnes 20/4 - ukončení čtrnáctého týdne - minus 0,8kg, tedy 100,5kg. Stovka se mne drží jako klíště a nechce mne pustit ze svého "láskyplného objetí" ;-) Ze srandy jsme si dnes stoupli na váhu s malým, měla jsem ho v náručí a vážili jsme spolu míň než já na začátku. A to nám ještě 2 kila chyběla!!! ;-) Jak povzbuzující :-))) Zhubla jsem jednoho Mikuláška a kousek Klárky :-)
Dnes, 22/4 ještě poznámka - cítím velkou úlevu, strašilo mne zdraví, ale sono, na které jsem čekala, dopadlo zaplaťpánbůh dobře, takže ze mne spadl velký balvan...Na váhu jsem se minulý týden příliš nesoustředila...Jistě znáte ten pocit, čekání na výsledek vyšetření..člověk se neubrání černým myšlenkám...Ale je to za mnou a já jsem za to opravdu šťastná a vděčná..:-) Všem přeji opravdu hlavně ZDRAVÍ!!! Hezký den všem!!! :-)
MIMOŘÁDNÝ ZÁPIS - DNES 26/4 PROLOMENA 100vka!!! JSEM DOCENT!!! Váha ukázala 99,6 ! Hurá DRUHÝ CÍL SPLNĚN. Nyní se soustředím na cíl č. 3 - dosažení nadváhy. Tak a jede se dál
TÝDEN PATNÁCTÝ - dnes 27/4 - ukončení patnáctého týdne - minus 1,1kg, tedy 99,4kg. HURÁ, PŘEKROČENÍ STOVKY a velká radost, jak již napovídá můj předešlý příspěvek ze včera. Dala jsem do váhy pro jistotu nové baterky a váha potvrzena ;-) Tak snad je to fakt pravda :-D (občas ten přístroj - váha trochu zlobí). Nyní mám před sebou dosažení nadváhy, cca 7-8kg dolů. Těším se a jsem zvědavá, jak to půjde dál :-) Děkuji všem za podporu a povzbuzení ve chvílích nesnadných a za sdílení radosti v radostných okamžicích při zdolávání stanovených met ! Díky a všem hodně úspěchů v hubnutí i v životě.
TÝDEN ŠESTNÁCTÝ - dnes 4/5 - ukončení šestnáctého týdne - minus 0,4kg, tedy 99kg :-) Úbytek. Jsem spokojená. Smiřuji se s tím, že úbytky budou zřejmě menší..pomalejší. Hlavní pro mne ale je, že budou. Vidím-li na konci týdne minus nějaká ta dkg, jsem spokojená. Při mých "pravidelných" žravkách je to i tak zázrak. Také jsem mírně navýšila příjem. Uvidíme, co to udělá, ale cítím v kostech, že to bude ok ;-) Dále navýším až po dosažení pásma nadváhy. I cm mírně ubývají, v souhře s úbytkem váhy. Dnes - prsa/záda 106cm, - pas 99cm, - boky/zadek 116cm. Pořád jsou to velká čísla, ale vše je mnohem lepší než na začátku s mými 116kg a mírami 118-116-127 ;-) no nééé? K mé hlavní motivaci je to skutečně další motivující prvek, spolu se vznikající novou motivací a to tvarujícím se tělem a pocitem ženskosti, že mi to sluší atd. Dokonce již zaznamenávám určité pozitivní reakce okolí..;-D a to je bezva ;-D A co teprve ta motivace v podobě dvojciferného čísla - prostě paráda :-) Holky, držme se a dostojíme svého cíle! Budou z nás Afrodítés!!! :-)))
TÝDEN SEDMNÁCTÝ - dnes 11/5- ukončení sedmnáctého týdne - !!!PLUS!!! 1,1kg, tedy 100,1kg :-/ Sypu si popel na hlavu. Jsem zpět nad 100. Řeknu upřímně VELMI nepříjemný pocit. No, snad se jedná jen o krátkou návštěvu ;-) Nebudu příliš komentovat. Je za tím má neukázněnost a uvolnění "opratí" ve víru událostí minulého týdne, Klárčina soutěž - mimo město, slavení úspěchu, ale i mé bezbřehé chutě a má ubohá neschopnost se ovládnout, také klamavý pocit, že když mi to tak pěkně jde, přeci jedna čokoládka nevadí...Jak zrádné.. A dále nutkání ukojit svůj stres jídlem - stará známá moje slabost a past. Takže milá 100vko, stavila jsem se, protože jsme staré známé, ale jen na skok, rozloučit se. Už se asi nestavím, ale nebuď smutná, vždyť víš, že nám to příliš neklapalo. Měj se fajn ;-) Jo a ještě něco mne holky rozhodilo... Viděla jsem se na fotkách a videu a stále vypadám jak velryba...Ach jo. Už jsem začínala mít ze sebe lepší pocit, trošku to vidět je, ale po těch obrázcích...ještě teda mám co dělat...je to hrozné, jak ty kila člověka změní. Za dalších 10už to bude ale lepší a co teprve za 20...či 25...;-) No, tento rok mám o zábavu postaráno a uvidíme na kolik se můj cíl podaří. Ale řeknu Vám děvčata, začalo mne to stahovat do bažin myšlenek typu, že to stejně nikdy nedokážu a že to stejně nemá cenu, protože jsem pořád tlusťoch...fuj, nebezpečné myšlenky a jak těžké z nich opět vybřednout...Ale v procesu hubnutí se tohle stává..že jo? Trošku mne také děsí fakt, že stačí povolit na pár dnů a člověk zas jede šupem nahoru..že vlastně nejde nikdy úplně povolit..a je to o věčném hlídání už..jako po léčbě závislosti. Ona to asi závislost je a to já jsem nikdy nechtěla, být na něčem/někom závislá.. Taky mne pronásleduje obava z navyšování..trochu jsem navýšila, ale mám prostě vtíravé myšlenky, že když navýším, přestanu hubnout...Ale vím, nebo spíš tady čtu, že navyšovat musím...a že to jde dolů dál...ale já z toho mám prostě v hlavě strach... Holky, trošku se mi rozplývá odhodlání a motivace, prosím o adekvátní razantní kop do zadele..DÍKY předem!!! :-) No, koukám, že jsem to nakonec docela komentovala :-DDD
TÝDEN OSMNÁCTÝ - dnes 18/5 - ukončení osmnáctého týdne - minus 1,3kg, tedy 98,8kg :-) Tak sláva, mám radost, už jsem se bála, že se to zastavilo. Úbytek i se žravkou a co je pro mne hlavní, s příjmem, který občas přesáhl o pár stovek mé nastavení. Takže snad si to mírné navýšení opravdu mohu dovolit. Tak to s ním opět zkusím, uvidím. Hlavní je fakt neujíždět na žravicích. Minulý týden předtím jsem fakt ujela víckrát.. Tak jo, jede se dál. Už se smiřuji, že si tu nadváhu přesně k narozkám nenadělím, ale to neva, hlavně že k ní budu zase o kus blíž. Ještě bych zmínila, že mne docela motivuje a nakopává seriál na TV MAX o lidech s velkou obezitou a kam se za 1rok pod vedením kouče dostanou - na začátku jsou to zoufalé nesebevědomé a nevzhledné hroudy sádla, zkroucené ušlápnuté duše skrývající se někde v koutě...nešťastné a marnící drahocenným darem života...A na konci jsou to jiní lidé - nejen fyzicky, ale lidé s velkým charismatem, lidé, kteří doslova rozkvetli...Jsou konečně sami sebou a mohou naplno rozvinout svou osobnost, své schopnosti, plnit si svá přání a žít jak vždycky chtěli. Protože už se nebojí, nestydí. Protože to dokázali. Vyhráli svůj život. Sami často říkají "Teď jsem to konečně JÁ". Za vším je obrovská touha být sám sebou bez zábran a užívat život. Život skutečně PROŽÍVAT a ne jen přežívat. A to je i moje motivace. Taky mám pocit, že až tam pod tím sádlem jsem to skutečně JÁ. Ahoj!:-) (p.s.: založila jsem si dle inspirace v seriálu 2sklenice s kuličkami - v jedné je kolik zhubnout potřebuji - 1kulička/1kg; a do druhé sypu kg už zhublé - pomalu se kuličky koulí z první do druhé - je to hezké vidět..;-))
TÝDEN DEVATENÁCTÝ - dnes 25/5 - ukončení devatenáctého týdne - minus 0,5kg, tedy 98,3kg :-) Tak fajn, aspoň něco. Říkám "aspoň", protože to mohlo být lepší..ale opět jsem to zcela neuhlídala a předevčírem jsem se zcela zbytečně přejedla. Opravdu, tentokrát to bylo zbytečně. Neměla jsem ani tak strašnou chuť ani hlad jako obvykle při svých žravkách..nevím, co to bylo, asi blbý zvyk..zlozvyk. No co už. Druhý cyklus bude slabý. Ale hlavně že to jde dolů :-), tedy správným směrem. Už bojuju o nadváhu a ono to jde přeci jen hůř než na začátku. Tak jedu dál a pěkně s chutí a z vesela :-D Za dosaženou nadváhu už mám naplánovanou pěknou odměnu a pokud se zadaří a já se jednou dostanu do váhy normální, tak bude velká odměna. Mimo všechna pozitiva co to přinese a bude-li to fin.reálné, si nechám za odměnu vybělit zuby .
Jo a taky přišel čas změnit název blogu...;-D
TÝDEN DVACÁTÝ - dnes 1/6 - ukončení dvacátého týdne - minus 1,3kg, tedy 97kg :-), a zároveň ukončení 2.cyklu (8týdnů) - za celý cyklus úbytek 3,1kg. Méně, než jsem nastavila, ale původní cíl byl trošku bláhový, neboť jsem nepočítala s výkyvy a zpomalením. Ale i tak jsem spokojená. leze to kam má. Také cm koresepondují se shazovanými kg. Prsa/záda 105cm(minus 13cm),- pas 97cm(minus 19cm),- boky/zadek 114cm(minus 13cm). K narozkám si sice nadváhu nenadělím, ale budu k ní o kus blíž. I tak mne čeká pěkný dárek, a to, minus 20kg (tedy pokud do 11/6 totálně nezvlčím :-D) Rovněž to bude polovina práce za mnou a přehoupnu se do druhé půlky svého úsilí! ;-)
Úbytky jsou to pěkné, ale já jsem převálcovaná svou současnou bezvýchodnou a deprimující situací...(někteří jste četli blog). Nebudu zde rozvádět. Prostě, ani ta kg dole mne teď tolik nepotěší. Protože řešení není. Tedy takové, které bych mohla ovlivnit já. A hrozba, že přijdu o vše, nabývá stále konkrétnějších obrysů... Omlouvám se, že tentokrát nekončím optimisticky, ale skutečně mi není do zpěvu. Tak ať se Vám daří lépe.
Rovněž zahajuji cyklus č.3, tentokrát opět 12ti týdenní(lépe se mi osvědčil), s mým soukromým názvem - "Letní prázdninový:-)". Tentokrát s reálnějším, nicméně opět smělým cílem..;-) A jedeme dál! Uvidíme, co přinese léto...něco mi říká, že by to mohlo jít ještě líp ;-D To jsem sama zvědavá, zda můj tip vyjde, uvidíme u dalšího bilancování na konci prázdnin..:-)
2/6 Je čtvrtek ráno, venku slunko, moji cvrčci kolem mně... a mně se už nechce utápět v negativních myšlenkách a strachu...Rozmyslela jsem se ;-) Nenechám se současnou situací převálcovat, kazit si dny a drahocenný čas se svými dětmi, ani radost ze změny postavy a ubývání na váze! Naopak, nechávám to být a budu ŽÍT! Věřím, že vše se nakonec v dobré obrátí. Stejně nic dělat nemohu. Tak chmury odhazuji v dál a hurá do toho! :-)
TÝDEN DVACÁTÝPRVNÍ - dnes 8/6 - ukončení dvacátéhoprvního týdne - minus 0,1kg, tedy 96,9kg :-) Někdy velký skok, jindy maličký krůček. Ale dolů. A to je hlavní :-) Za současného stavu věcí si můžu gratulovat. Zároveň pociťuji, že to jde víc ztuha, jak jdu s váhou dolů a blížím se k nadváze. Budu muset promyslet další postup a trošku to pošťouchnout :-) Každopádně jsem moc ráda za tu první vlaštovku v podobě číslovky 96..;-), tedy blížící se pokoření 20ti kilové mety...juch... Ale pořádné juchůůů, přijde, až to opravdu bude ;-D
TÝDEN DVACÁTÝDRUHÝ - dnes 15/6- ukončení dvacátéhodruhého týdne - !!!PLUS!!! 0,1kg, tedy 97kg. Mám za sebou nestandardní týden - oslava mých narozenin-kulatin :-), tedy dobroty a pamlsky...I když jsem se od víkendu snažila, váha se stačila jakžtakž pouze srovnat, úbytek žádný. No jo. Také jsem si všimla, že včera to byly právě 4.roky od registrace na Stobu a mého prvního pokusu zde. Trochu sebereflexe.. Uvědomila jsem si, že pokud jsem dřív zhubla, tak to bylo tak jako nyní těch cca 20kg a pak jsem to z nějakého důvodu zabalila...seklo se to, nebo to bylo nad mé síly, nevím. Každopádně cítím, že jsem v kritickém bodě..Ale nechci se nechat tímto paralizovat a zkusím tuhle hranici už dřív dosaženou, prolomit :-) Další poznatek je ten, že mne stresují "vytčené cíle do určitého data"- téměř vždy s tím bojuji a paradoxně se před cílem zablokuju... Takže přehodnocuji své cíle a budu si dávat jen menší. A datum jo, ale když se nepodaří, tak ho prostě posunu ;-) Tzn. tento rok to nebude o dosažení "normální váhy", ale o tom, dostat se do "nadváhy" a ke konci roku mít "8"na začátku, čím níž a blíž k "7", tím líp, samozřejmě. Osmička na začátku je při mé výšce už docela obstojná a vypadá celkem dobře, co se těla týče. Chtěla jsem si ke kulatinám nadělit nadváhu, ale byl to velmi smělý cíl, který by vyžadoval absolutní ukázněnost a nevybočení z režimu, ale to se mi nepovedlo. Jsem jenom člověk. Nenadělila jsem si tedy nadváhu, ale ani 20, ale "pouhých"19kg. Žertuji, jsem samozřejmě spokojená. Cítím se a vypadám už líp než na začátku, uprostřed ledna se svými 116kg..:-O Hrůza. Bohužel se přidružily určité zdrav. problémy, které teď musím řešit a dost mi zabírají v mozku místa...Myšlenky teď směřují k vyřešení zdraví spíš než k ubírání na hmotnosti. Velmi si přeji, uzdravit se, abych se vyhnula invazivnímu řešení, ke kterému se už dr. přiklání. A toho se bojím. Tak udělám maximum. Všem přeji mnoho zdraví. To je opravdu základ a to nejdůležitější.
16/6 DÁVÁM SI PAUZU. VE VŠEM. JSEM PŘEHLCENÁ.
TÝDEN DVACÁTÝTŘETÍ - dnes 21/6- ZAPISUJI MIMOŘÁDNĚ V ÚTERÝ - ukončení dvacátéhotřetího týdne bude zítra ve středu 22/6. Zítra mám tedy vážící den. Ale vážit se nebudu. Točím se v kruhu a váha stojí. Teď mám jiné starosti, o které opravdu nestojím, ale musím jim čelit a vyřešit je. Vedle potíží existenčních, hlavně problém zdravotní. Obávám se, že se nevyhnu operaci. Netuším, jak to malý beze mne zvládne. Dcerka už to chápe a vydrží, je samostatná. Operace se bojím. Bude snad "jen" laparoskopická, ale i tak. Mám otřesné zkušenosti. Trápí mne, jak to přečkají děti. Bude s nimi jen má už téměř 80ti letá matka, se zdravotními problémy a zničenými nervy, která to bere jako útrpnou povinnost. Jasně, přežijí to, ale jak.. Malinkého ještě kojím a spinká se mnou. Usíná se mnou... v noci mne volá a tulí se ke mně...Je to těžké. No snad ten zákrok proběhne dobře a pustí mne brzy domů. V ideálních případech to prý jde už třetí den...Snažím se to zařídit, snad se mi to podaří zkrátit aspoň o 1 den a noc. Zdá se, že problémům nikdy nebude konec... Ale jo, zvládnu to, hlavně, ať to dopadne a je zdraví. Na nic jiného mi nezbývají síly. Nezapisuji, nejím správně atd. Nemohu si v současné době ani jídlo, které potřebuji, koupit. Jím co je dostupné, hlavně jsou to bohužel sacharidy..brambory, pečivo, atd. Bílkoviny byly vždy pro mne fin. náročnější, maso, šunka, sýry, ryby.. atd., prostě to nejde. Musím mít hlavně pestré jídlo pro děti. Dost vařím polívky, to mne zachraňuje ;-) Takže tak. Pokusím se to ustát bez výrazného nabrání kg. Nehodlám to pustit zpět nad 100. Až bude vše za mnou, pustím se do toho nanovo. Odhodlání ve mně stále je a vím, že to dokážu. No, čeká mne dobrodružné léto.. no aspoň nemusím řešit ty nové plavky, co jsem chtěla ;-)
P.S.: Pokusím se zde každý týden udělat zápis, případně s nějakou pauzou. Každopádně zapisovat budu.
TÝDEN DVACÁTÝČTVRTÝ - dnes 29/6-NEVÁŽÍM A NEZAPISUJU
TÝDEN DVACÁTÝPÁTÝ- dnes 6/7- NEVÁŽÍM A NEZAPISUJI. Snažím se ustát nastalou situaci. Za těchto okolností se mi nedaří soustředit na režim nastolený zde. Doufám, že bude brzy a šťastně za mnou a já se vrátím s hlavou čistou a tedy s možností se soustředit na svůj cíl zde.
Jdu něco napsat. Je pondělí 18/7, týden zřejmě dvacátýsedmý?..už to nepočítám. Nedaří se mi. Mám velkou krizi..k výše popsaným exist. a zdrav. potížím se přidala jakási velká osobní krize..v červnu mi bylo 40..krize středního věku..? Něco jako, jsem stará, tlustá, vyčerpaná, osamělá, bez jakéhokoliv zázemí.. a s tolika problémy, že už na dálku všechny odrazuju..a že je už na vše pozdě, že nic už nedoženu - to být krásná, štíhlá...nepotkám správného muže, hodného otce pro mé děti...že už nebudu mít úplnou rodinu, nedoženu promarněné životní šance...že nenapravím životní chyby...hlavně tu jednu, největší a osudovou...které tolik lituji...Že jsem vlastně promarnila život a tolik chybovala... Nic jsem nedokázala, nic pořádně neumím, nic nejsem, nikoho nezajímám. Zní to trochu sebemrskačsky, ale chci být upřímná. Nemám to komu říct, nemám to kam napsat. Tak to píšu aspoň sem. Že je na vše pozdě. A že nic samozřejmě nemá smysl. Tedy ani hubnutí. Proč bych měla... Kde je má motivace..která se zdála tak silná...stydím se za to, mám na sebe vztek...dohání mne minulost, mé problémy, mé neslavné vyhlídky, mé stárnutí, mé zdrav. problémy...a to, že člověk zdraví stejně příliš neovlivní...je to jak sázka do loterie a všechno s ní stojí i padá...Je děsivé, jak mne strach o zdraví - život - budoucnost mých dětí srazil na kolena...místo abych bojovala a vzepjala síly, strach mne zcela paralizoval..a vedl k rezignaci...jsem zbabělec...slaboch....?...Našla jsem si první šedé vlasy...ztrácím barvu svých vlasů...moji chloubu...Na fb na mne vykouklo tohle.."Chtěla jsem shubnout, ať se líbím lidem...Ale zjistila jsem, že mám raději jídlo než lidi..." Až jsem se zlekla, kolik je v tom v mém případě pravdy.. Mám velmi špatné zkušenosti s lidmi, bohužel hlavně těch nejbližších..rodiny. To ve mně zakotvilo nedůvěru, strach, obavy z lidí...atd. Jedinými lidmi, na kterých mi záleží jsou mé děti. Kvůli nim se snad nakonec opět zvednu. Ale to co jsem viděla na začátku, že můžu změnit svůj život, začít jakoby znovu, ještě něco hezkého zažít..to se mi ztrácí v mlze...Bojím se, že už je pozdě. Cítím, že chci ve svém životě udělat velkou změnu, opravdu "začít znovu", jinde, s jinými lidmi, s jiným uzdraveným pohledem na život...Ale nevím, jak to udělat.. Je toho moc co ssebou "táhnu", je těžké to odhodit. Kdysi jsem bývala veselá, bavila se, měla kamarády, plno chuti do života, plány, sny a naděje, těšila jsem se na každý den...věřila ve šťastné konce...tím co jsem zažila, tím co vše se stalo, nějak to ve mně umřelo...Občas zaslechnu tu "svoji píseň", kdesi hluboko..snad tam ještě jiskřička mne, mého opravdového já je...ale jak ji rozdmýchat..nevím..Nemám sílu, nemám lásku, nemám oporu...nemám odkud brát, o koho se opřít, s kým sdílet...Strašně moc mi chybí někdo opravdu blízký. Mám lásku svých dětí, to ano, je pro mne vším...ony jsou pro mne vším...ale já musím být silná pro ně, ne od nich brát...a o to se snažím. Celým svým srdcem.
Ještě chci říct, že speciální vyšetření v nemocnici dopadla dobře, na operaci nemusím, není nutná. Nález není nebezpečný. To je jistě dobrá zpráva. Jsem za to velmi velmi ráda. Nicméně, zřejmě se k ní přeci jen odhodlám, sice později, ale ano, pro svůj klid a pro jistotu.
Nedržím strav.režim, nezapisuji, nevážím, balancuji pod 100kg, ale je to na hraně. Absolutně nemám sílu se vrátit...nechápu to. Motivace je pryč. Jen cítím, že NEMÁM SÍLU. Potřebovala bych lázně. Tak na rok. Zrušila jsem cyklus. Zrušila jsem focení a článek do Tiny. Sice už jsem to měla napsané, stačilo jen nafotit. Ale nejde to. Necítím se na to a jak to vidím já, ani toho v souč. době "nejsem hodna".
Omlouvám se za nepozitivní zápis, omlouvám se všem, které jsem snad dříve motivovala. Nevím, jestli se dokážu vrátit. Tabulku "Složení docentury" však pro ostatní dovedu do konce.
TÝDEN DVACÁTÝOSMÝ - dnes 29/7- ukončení dvacátéhoosméo týdne...Zkouším se mezi Vás vrátit..tedy vrátit se k nastolenému režimu zde, při kterém už se mi toho dost podařilo. Po krizi mám nahoře cca 5kg..tedy 101,9kg :-((( 5kg nabraných cca za 6týdnů trvající krize, která začala cca po mých přelomových narozeninách v červnu. Nezřízeně jsem jedla. Cokoliv. Kdykoliv. Ve velké míře. Zajídala jsem strach, úzkost, obavy o budoucnost, hlavně o děti..,zajídala jsem pochybnosti o sobě...osobní krizi... Mnozí víte. Situace se vyvíjí, snad správným směrem...a já se musím vzpamatovat i co se mé obezity týče..jinak do "toho" spadnu znovu i se všemi depkami, co to ssebou nese. Takže pokouším se..ne..začínám znovu, znovu nad 100kg..je nejvyšší čas. Mrzí mne ty ztracené týdny...vlastně už měsíce... Mohla jsem už být jinde. Ve své vysněné nadváze. Nyní jsem se s váhou vrátila kamsi do dubna/května.. :-( Je velmi zdrcující vytyčit si cíl a nedodržet, nesplnit..stalo se mi to několikrát...nevím, jestli to mám zase dělat. Je velmi velmi těžké se sem vrátit po té době "pauzy". Už jsem se zkoušela vrátit, ale zrušila 2cykly...Nyní mám nastavený nový cyklus 12ti týdenní, nový sebekouč mi nastavil vyšší příjem - zátěž při mateřské, je vyšší cca o 800kj-nevím nevím co si vybrat. Aby to fungovalo. Zda zůstat kde jsem byla, nebo fakt o těch 800navýšit. Nyní jsem si vážící den nastavila na pátek, proto budu v pátek zapisovat sem i do naší docenturské tabulky. Pokusím se provádět zápisy opět pravidelně. Držte mi holky palce..moc mně držíte...Díky.
Dnes 31/10 2016 tady končím, tedy uzavírám dočasně blog. Moje zlatá holčička má dnes narozeniny, už 13..letí to, je to už slečna. Ale proto nekončím :-), končím PROZATÍM, protože se mi toho opět nakupilo moc. Vypapkala jsem se opět na 108, moc to rozebírat nebudu, nemá to smysl, jen by mne to rozdepkovalo. Jdu řešit zásadní věci, operaci, stěhování, snad i vyřešení majetkových věcí - aspoň částečné, zřejmě i nějaké soudy stran dětí.. Jsem zvědavá, jestli někdy nastane v mém životě konečně KLID. Tolik ho potřebuji. A stále něco zásadního musím řešit. Prostě musím. Snad to jednou skončí a já se dostanu SAMA K SOBĚ, tedy ke koníčkům, péči o sebe, že se dostanu kam chci a budu dělat co chci...Děkuji všem za účast v naší tabulce "Složení docentury", gratuluji k dosaženým úspěchům a já se opět ozvu až se mi to vše trochu usadí a snad i s dobrými zprávami. Vidím to na jaro-léto 2017. Všem velice děkuji za podporu, kterou jste mi dali. DÍKY a těším se nashledanou. Bára <3
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Ahoj Petr
Tebe bych chtěla povzbudit, jsi v pořádné depce a tak se věci zdají ještě černější než jsou. Nevím, jak tě povzbudit jinak než slovy. Myslím, že i silnější dáma může být krásná, atraktivní, máš plný nárok na lásku a respekt. Víš, moc se mi líbí tvá fotka s dětmi - ty jsi krásná a budeš ještě krásnější!!!
Krize kolem 40 je normální, v těžké životní situaci přímo očekávatelná. Svého muže jsem potkala v 41, děti nemám a mít nebudu. Má rodinná situace byla víc než napjatá, mé předchozí vztahy hodně ošklivé, včetně opravdu ošklivostí (ano, vím, o čem mluvíváš). Můžu ti dát běžné rady, můžu tě navést na seznamy toho, co jsi v životě dokázala, co se ti povedlo (odejít, porodit dvě krásné děti...). Ale za daných okolností bych ti opravdu doporučila odbornou pomoc. Máš toho na jedna bedra dost a dost a psycholog ti pomůže to všechno v hlavě uspořádat a nějak se s tím popasovat.
A je potřeba řešit jen to, co můžeš změnit, zabývat se tím, co změnit nejde, je ztráta času i energie - a mezi to minulost rozhodně patří ....
Jinak krize časem přijde téměř na každého, uvidíš, že časem bude zase líp - držím palce, ať je to brzy!
A článek: citlivě by to určitě naznačit šlo. Veřejné mínění je mocná síla a myslím, že při podání, které by tobě a dětem nijak neublížilo, by to skutečně mohlo mít šanci, že se nějaká pomoc objeví.
Atak no. Poradíš mi s tím, jak pokračovat? S tím mým shazování kil? Pohyb zatím není reálný navýšit a jestli jet dál v příjmu jak jedu? Nebo míň? Nebo víc? Ráda bych se doplazila aspoň do té nadváhy. Myslím, že bez cvičení bude i tohle výkon.Díky předem!
Gratuluju k dosavadním úspěchům!!! Velikánská pochvala!!!
A bod 3. Jsi v kontaktu se sociálkou? A dalšími organizacemi? Musí se najít někdo, kdo bude ochotný a hlavně schopný poradit a pomoct. Dokonce i kdyby ses nechala přesvědčit k tomu článku, mohlo by to pomoct s hledáním řešení - medializace by mohla přilákat někoho, kdo bude schopný pomoct.
Moc ti držím palečky, kdybys chtěla si popovídat, klidně mi na piš na mail alice.alice@centrum.cz
drž se
až rozumově nesmyslné...ALE...možná je to jen obrana mozku a jeho rozumového uvažování a možná na tom něco je..? ...máš osobní zkušenost..?
Stále se pereš a nevzdáváš to. Baru, je to skoro na knihu!
jinak držím moc palečky, jen tak dál... to tempo je s jakým shazuješ je úžasné.
Přeji ti, ať se kuličky brzy přesunou do správné nádoby. :-)
Maru♥
Baru, Tobě moc gratuluji k výsledku a držím palce ať se v pohodě dopracuješ ke svému vysněnému cíli.
Držím palce, abys stovku brzy pokořila a dostala se na váhu, jakou si představuješ.
1) nedovol, aby tě naštval
2) nedovol, aby se u tebe často roztahoval
Takže frčíme dál!!!
Holky děkuji Vám všem za podporu, vždy mi pohladí dušičku :-) Děkuji!!! Ať se námvšem dařííí!:-)
Azzrael, jak se jmenuješ? A začala jsem 13/1, 3,5kg je paráda, nezlobila bych se, kdyby to tak šlo každý týden, ale je to podezřele hodně a zkušené zde mne varovaly, protože mám asi malý příjem a mám ho navýšit, že se mi může po nějaké době hubnutí zastavit. Moc tomu nerozumím, ale důvěřuji jim. Také mne přesvědčil můj hlad, skutečně jsem ho měla skoro pořád až mne bolelo břicho. Ale jak říkám, 3,5týdně bych fakt brala...;-)
Držím Ti palce, ať se Ti projekt daří ! Máš moc hezké děti a jsi krásná maminka.
Jen jednu poznámku- nečekej až budeš lehčí a choď s dětmi k vodě hned.
Brusle apod. , to chápu, to je riziko. Ale voda Tě unese a ten pocit je k nezaplacení!!! Na lidi kolem kašli- dělám to také tak. Proč, když jsem tlustá,proč bych se ještě měla připravit o radost z vody.....Užívej si ji s dětmi, dokud o to stojí....
ffloa
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?